Zabezpečení na stáří. Penzijní fond nestačí

Pátek 29.01.2010

Jak bude vypadat důchodový věk dnešních ,,husákových dětí“? Kdy půjdou dnešní třicátníci do důchodu? Budou těmi stejnými důchodci jaké známe dnes? Budou žít aktivnějším životem? Budou vetší rozdíly mezi bohatšími a chudšími penzisty?

Dnešní mladí lidé mají dostatek informací o důchodové problematice. Vědí, že za třicet či čtyřicet let se výrazně zvýší počet důchodců a poklesne počet lidí v produktivním věku. Vědí, že se uvažuje o posunutí hranice odchodu do důchodu až na 68 let. Berou na vědomí i strašení starobními důchody pod hranicí životního minima. A co s tím, když dnešnímu mladému člověku připadá takové strašení jako vyprávění o čertech a peklu odrostlému puberťákovi.

Je pravdou, že pro třicátníka je problematika důchodu velmi vzdálená. A to není divu. Proč by dnes třicátník řešil důchod, když žije problémy jako jsou vyřešení financování bydlení, finanční zabezpečení mladé rodiny, kariérou či čerstvě zahájeným podnikáním. Pouští z hlavy starost jak to dopadne se státními důchody za desítky let. Na druhou stranu si ale všichni uvědomujeme, že každý malý krok, který dnes uděláme pro naši větší budoucí finanční nezávislost, se s odstupem času bohatě vyplatí. Kde však začít?

Nižší životní náklady budou výhodou

Budoucí finanční pohodlí nebude jen o  dostatečném příjmu, ale i o nižších životních nákladech. Můžeme předpokládat, že vzrostou náklady na bydlení, dopravu a zdravotní péči. Hůře na tom tedy bude ten, kdo bude vystaven vysokému nájemnému a drahým účtům za energii. Proto dnešní investice do vlastního moderního bydlení s nízkou energetickou náročností je pro mladé lidi, možná nevědomky, prvním krokem k lepšímu životnímu standardu v důchodu.

Rodina bude předností

Lze předpokládat, že poroste i důležitost rodinného zázemí. Možná více než dnes. Jednotlivec, který nebude moci ve stáří čelit zvyšujícím se životním nákladům, bude finančně snášet život penzisty mnohem hůře než senioři žijící v páru a obklopení dětmi v produktivním věku.   

Raději se spoléhat na vlastní zdroje

Dalším přirozeným způsobem jak se zabezpečit na stáří, je mít jiný zdroj příjmu než je státní důchod. Již za Rakouska-Uherska byly nejvyhledávanějším zabezpečením pro penzi trafika nebo malá prodejna. Nemusíme však chodit tak daleko do historie, od roku 1990 již roste druhá generace živnostníků. Každý z nás najde kolem sebe příklad kdy rodiče, kteří začali podnikat v první polovině devadesátých let již dnes předávají své úspěšné podnikání odrostlým dětem a sami rodiče pak v rodinné firmě působí pouze jako starší rada či dohlížitelé. Nemusí jít právě o velkotovárníky, ale dobře fungující rodinné firmy s trpělivě budovanou tradicí ve službách, řemeslech a obchodu. Ty mohou být lepším řešením, než být finančně odkázán na nízkou státní penzi. Z tohoto úhlu pohledu už může být vzrůstající rozdíl v životní úrovni mezi budoucími penzisty celkem logický a také pravděpodobný. Ani zaměstnanci, kteří nikdy podnikat nebudou, nemusí být skeptičtí. Každý může udělat něco pro svoji stabilnější životní úroveň v budoucnu. Kvalita života v důchodovém věku bude otázkou zdraví a dostatku finančních rezerv. O nutnosti mít nějaké peníze stranou pro budoucnost, dnes pochybuje málokdo. Jaký ale zvolit ten správný spořící produkt na penzi?

Penzijní připojištění: Vliv státního příspěvku na celkový výnos postupem času klesá

Když v roce 1994 tehdejší ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička uvedl na svět systém penzijního připojištění se státním příspěvkem, mohli jsme se chlubit štědrým spořícím nástrojem pro blaho budoucích penzistů, který nám mohli závidět i švédové se svým propracovaným sociálním systémem. V následujících letech si uzavřelo penzijní připojištění více než šest milionů lidí. Hlavním motivem, především pro padesátníky, byla možnost krátkodobě uložit několik stokorun měsíčně  a po několika letech si dobře zúročené peníze vyzvednout.

Penzijní fondy však mají také své bolavé místo. Ze zákona jsou povinny garantovat kladný podíl na zisku, jim však na finančních trzích žádné garance nikdo neposkytne. Penzijní fondy tak musejí ukládat svěřené úspory velmi obezřetně. Většina svěřených úspor je vložena do bezpečných státních dluhopisů. Jejich výnos již není to co býval v době vstupu penzijních fondů na trh. Do výnosnějších aktiv penzijní fondy mnoho investovat nesmějí. Výnos z dluhopisů je navíc snížen o náklady fondu. Penzijní fondy připisují stále nižší výnosy a jsou tak zajímavé jen díky státnímu příspěvku.

Samy penzijní fondy naříkají, že průměrná měsíční ukládaná částka je příliš malá a dávky z penzijního připojištění čerpají lidé jednorázově a po poměrně krátké době spoření.

Je pravdou, že nejzajímavější je odkládat do penzijního fondu relativně nízké částky, které postačí k inkasování státního příspěvku. Pětisetkoruna je horní hranicí pro získání maximálního státního příspěvku 150 Kč, pokud odložíte měsíčně více státní příspěvek se již nezvýší. V prvních letech spoření je  stopadesátikoruna zajímavým benefitem. Čím více peněz máte na účtu, tím je pro Vás zajímavější spíše výnos z celé částky na účtu než 150 korun od státu. Vliv státního příspěvku s postupem času klesá a nelze o něj opírat prosperitu účtu do nekonečna. Můžete spoléhat na připsaný výnos, ten však penzijní fondy ze své podstaty nemohou vytvořit dostatečný. Za rok 2008 penzijní fondy připisovaly průměrně méně než 1 % a to  pro předstihnutí inflace zdaleka nestačí. Objektivně lze ale říci, že penzijní fond jistě není ani v dnešní době šlápnutím vedle. Je zajímavým řešením především v kombinaci s příspěvkem zaměstnavatele. Pro skutečné zabezpečení finanční budoucnosti je třeba ukládat vyšší částky než několik stokorun a v tom případě je rozumnějším řešením zvolit kromě penzijního fondu i jiný finanční produkt.

Podílové fondy….  pravděpodobnost výnosu s postupem času roste

Podílové listy jsou nejpohodlnější formou investování pro člověka, který není investičním profesionálem. Na rozdíl od penzijního připojištění Vám nabízejí výraznější podíl na eventuelním zisku podniků v perspektivních oborech a participaci na jejich ekonomickém růstu. Jedná se o jiný zdroj výnosu než u penzijního připojištění. Výnos je pohyblivý, cena podílových listů může kolísat a zde naopak platí, že čím déle investujete, tím více je zpravidla výnos stabilnější a investice bezpečnější. Podílové listy proto raději kupujte po menších částkách s železnou pravidelností každý měsíc.

Jaké podílové listy zvolit? Výběr je téměř nepřeberný, k různým aktivům (cenné papíry, nemovitosti, komodity aj.) se pojí odlišná míra rizika a různý výnosový potenciál a proto by měl investor vždy své záměry zhodnotit z různých hledisek, případně využít konzultace s kvalifikovaným investičním poradcem. Mýty o „investicích pouze pro bohaté“ jsou rovněž minulostí – v podílovém fondu můžete investici realizovat již od pětistovek měsíčně.

Obraťte se na odborníky

Poradenství v oblasti zajištění vlastní důchodové renty není zdaleka jednoduchá záležitost. Je to proces několikastupňové analýzy, který by měl především odpovědět na tyto otázky:

• Jaká bude vaše starobní („státní“) penze?
• Jaká měsíční částka vám bude v penzi oproti stávajícímu standardu měsíčně chybět?
• O jakou částku se bude jednat celkově v době penze (celková finanční potřeba)?
• Kolik peněz je nutno měsíčně odkládat na soukromé zabezpečení, aby tato částka byla dosažena?

Teprve poté je možné vybrat nejvhodnější finanční produkty, které klienta k této částce co nejvíce přiblíží, nikoliv naopak – jak bývá občas smutnou praxí. Komplexní servis spojený s takto komplikovanou službou ve většině případů nedostanete na přepážce banky či pojišťovny, řešením je kvalitní finanční poradce, tedy odborník schopný analýzu provést a následně navrhnout optimální řešení.