Podnikatelské organizace požadují zmírnění povinností finančních poradců a FinTech firem

Hospodářská komora a Unie společností finančního zprostředkování a poradenství požádaly dnes dopisem guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, ministra financí Ivana Pilného a ředitele Finančně analytického úřadu (FAÚ) Libora Kazdu, aby zmírnili pět povinnosti, které zvlášť těžce dopadají na drobné poskytovatele finančních služeb. Nový zákon o praní špinavých peněz totiž finanční poradce a finanční inovátory (FinTech společnosti) zatížil stejnými povinnostmi jako banky a pojišťovny, aniž by bral v potaz charakter jejich podnikání.

„Musíme hloubkově prověřovat téměř každého klienta a zdroje jeho příjmů, i pokud jde o banální transakce,“ upozorňuje na neúměrnou administrativu i vysoké náklady předseda představenstva Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR) Jiří Šindelář.

Například i při úložce několika set korun do penzijního spoření musí od letoška každý klient uvést zdroj svého příjmu a jeho poradce musí vyhodnotit, zda nevykazuje znaky neobvyklé nervozity či zda se nevyskytuje na mezinárodním sankčním seznamu.

Firmy musí také v pravidelných intervalech „lustrovat“ i své historické zákazníky. Paradoxem ale je, že všechny tyto povinnosti zákon ukládá i finančním institucím, jejichž produkty finanční poradci a FinTech startupy sjednávají. Tím se kontrola zbytečně zdvojuje.

„Je to názorný příklad duplicity v regulaci podnikatelských subjektů. Chceme-li skutečně vytvořit prostor pro revoluční finanční modely na bázi FinTech v souladu s dlouhodobým záměrem Evropské komise, pravidla v oblasti praní špinavých peněz se musí změnit,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Tato pravidla jsou přitom největší bariérou rozvoje finančních inovací, což se potvrdilo i v nedávné konzultaci Evropské komise, jíž se účastnilo celkem 226 subjektů a profesních svazů.

Podnikatelské instituce požadují splnění pěti následujících bodů:

  • Konec zdvojených povinností – pakliže kontrolu klienta provádí finanční instituce, se kterou má smlouvu, neměli by touto povinností být duplicitně zatěžováni také finanční poradci a Fintech aplikace, nemají-li o klientovi žádná data navíc.
  • Konec pravidelného lustrování klientů – finanční poradci nemají a nemohou mít přehled o transakcích na klientově účtu, jako banky či pojišťovny. Nemá proto smysl, aby průběžně lustrovali své klientské databáze, zvláště pokud toto dělají již samotné finanční instituce.
  • Analýza rizik jen ve vybraných případech – povinnost sestavovat každý rok zprávu o hodnocení rizik představuje zejména u menších firem velkou zátěž, která je z výše uvedených důvodů samoúčelná. Nemá-li analýza rizik být jen zbytečným administrativním cvičením, měla by být povinná pouze v případě, že poradci či Fintech aplikace sbírají o klientovi data nad rámec smluv pro finanční instituce, jež mohou ukázat na další rizika.
  • Žádné personální náklady navíc – požadavky na zaměstnání dalších pracovníků, kteří budou dohlížet na plnění AML povinností má smysl snad jen u velkých bank, ale nikoliv u malých a středních podniků, jichž je v odvětví velká většina. Požadujeme, aby dohled nad plněním povinností mohl vykonávat i jiný stávající zaměstnanec (compliance officer), případně u nejmenších společností sám jednatel.
  • Přiměřená kontrola plnění povinností – současná kontrola zejména ze strany České národní banky je často zaměřena velmi formalisticky a pomíjí skutečnou úroveň rizik v činnosti finančních poradců a Fintech aplikací. Je třeba, aby kontrola přestala být zbytečně zatěžujícím papírovým „cvičením“ a reflektovala skutečná rizika, jimiž opravdu není nevyplnění formuláře u banálních plateb.

Other News